Záměr

Záměr je nade vším!!! Záměr určuje průběh událostí… Záměr určuje výsledky… Záměr rozhoduje! Je vážně nade vším a za vším!

Vše kolem nás má záměr… Jinak by „to“ nemohlo existovat. Nemohlo by to být stvořeno. Všechno někam, či k něčemu směřuje. A pokud se vám zdá, že něco je „divné“, pak to má „divný“ záměr…

I naše planeta, náš život – má záměr. Možná, že jsme si jej kdysi dávno dokonce stanovili my sami a už si to nepamatujeme. Člověk totiž, jako jediný tvor na planetě Zemi (tedy nám známý), je schopen vědomě tvořit sám sebe! Je to neuvěřitelné, ale je tomu tak. Stalo se to na počátku všeho a děje se to i nyní.

Záměr je duchovní, neviditelná část všeho. A proto je náš svět duchovní! Všechno probíhá totiž napřed v duchu, neviditelně … Záměr je proto neviditelný impulz, který rozvíjíme v myšlenkách, přidáme k němu patřičné emoce a šup… a všechno běží. Děje se to…

Záměr krásy, tvoří krásu…

    Záměr štěstí, tvoří štěstí…

            Záměr zdraví, tvoří zdraví…

                        Záměr bolesti, tvoří bolest…

                                    Záměr nemoci, tvoří nemoc… a tak dál.

Ne, tenhle záměr já rozhodně nemám…, odmítáme bolest, která právě přichází. A čím více ji odmítáme, tím více ji tvoříme… Jak jinak, vždyť celý vesmír touží po přijetí. Vesmírné zákony jsou nesmlouvavé a nelze jim odporovat. Nelze ani tomu co se děje odporovat, tomu vesmír nerozumí. Buď něco je, anebo není… Můžeme cokoli změnit, ano, můžeme mít ten záměr. Ale nejprve musíme přijmout, že to tak je… Nelze opravit něco, jehož existenci popíráme. A pokud to děláme, pak musíme být napřed donuceni svoji tvorbu přijmout, ať je jakákoli.

Většina lidí svoje záměry nezná… Někdy ani nechce znát. Někdy zná, ale dělá, že nezná… Důsledky takových postojů bývají pak překvapivé. Tedy myslím, jako, že jsou překvapeni.

Někteří lidé pak dokonce vnímají svoji tvorbu jako něco cizího, přicházejícího odněkud zvenku, nikoli jako důsledek svých záměrů, někdy zapomenutých, či opomenutých, někdy podvědomých či nevědomých. Je to jedno, jak tomu říkáme, počítá se všechno. Někdy právě ty podvědomé programy a záměry mají zrovna tu největší sílu, neb mohou v klidu a tichosti, nikým a ničím nerušeny tvořit dál naši realitu.

Výsledek známe. Divíme se a divíme… A někteří si dokonce už zvykli… Život se těmto lidem zkrátka a neřiditelně jen „děje“.

Je čas změn! Je čas vědomě začít tvořit svůj život! Učit se a růst, neb to je záměr naší duše, když se rozhodla jít na Zem. Tvořit sebe sama! Poznat sebe sama! A to znamená poznat především svoje skutečné záměry a zajímat se o záměry universální. Čím více se sobě tyto dva druhy záměrů podobají či přibližují k sobě, tím větší dobro tvoříme. Sobě i druhým lidem. A pokud vás napadla „diskutérská“ otázka: „Co je to vlastně to dobro?“ Dnes je trochu moderní zpochybňovat staré pravdy… Pak odpověď zní: 

DOBRO JE ZKRÁTKA DOBRO! Žije v nás! Nebojte se, poznáte to! Stačí mít záměr!